Nedávný příspěvek na Erotickepovidkycz požadoval podněty a nápady, jak nejlépe mluvit o sexu s partnerem/partnerkou. Co když je ale těžké přimět partnera/partnerku, aby o sexu vůbec mluvil/a? O tom je tento příspěvek.
Nemluvím o partnerovi/partnerce, který/á je jen stydlivý/á a potřebuje trochu povzbuzení, nebo který/á potřebuje pomoc s nalezením správných slov. Mluvím o partnerovi/partnerce, který/á se brání a ať se děje cokoli, úplně se vyhýbá rozhovorům o sexu. Mluvím o:
„Není o čem diskutovat.“
„Proč to pořád zmiňuješ?“
„Teď není vhodná doba. Ne, nevím, kdy je vhodná doba.“
„Děláme to, proč o tom musíme mluvit?“
Mnoho dobře míněných rad ohledně sexu párům říká, aby upřednostňovaly komunikaci, zejména při řešení problémů. Někdy je ale prvním a největším problémem to, že jeden z partnerů o sexu vůbec nechce mluvit. Může to být partner s nižší touhou, který se nechce zabývat tématem, které ho znepokojuje. Nebo to může být partner s vyšší touhou, který si myslí: „ Mluvit není nutné, pojďme se prostě bavit.“
Pár může stále mít pravidelný sex. Manžel/ka se může dokonce cítit dobře, když o sexu mluví, ale pouze tehdy, když ho skutečně dělají. Něco tomu ale chybí, protože spolu nekomunikují mimo fyzickou rovinu. Manžel/ka se nikdy nezdá být otevřený/á mluvit o sexu a o tom, jak ho vylepšit, ani nemá zájem číst knihu nebo článek nebo si na toto téma poslechnout řečníka. Je to zóna, kam se nesmí chodit.
Také si ujasněme, že někdy má nemluvný partner dobrý důvod, protože ten druhý to přehání. Možná se zdá, že sex je jejich hlavním nebo výhradním tématem konverzace. Zdá se, že je nenasytný a neustále otravuje a zmiňuje sex bez ohledu na okolnosti. V takových případech může být nejlepší možnou cestou odporu uzavření se.
Ale co když se druhý z partnerů snaží být co nejrozumnější a řídí se všemi dobře míněnými radami? Co když se zdá, že nic nefunguje na navázání komunikace, na vyřešení problémů a na posunutí sexuálního života za hranice čistě fyzického života?
Nemám pro to žádné rychlé řešení. Jistě existují příběhy o zázračných probuzeních, o manželích, kteří se náhle změní a touží po komunikaci a zlepšení svého sexuálního života. Ale spousta lidí na toto probuzení u svého partnera stále čeká, bez ohledu na to, jak moc se snaží.
A pro páry, které se v této situaci nenacházejí, a někdy i pro poradce a terapeuty, může být obtížné to pochopit. Opět platí, že mnoho dobře míněných rad se redukuje na „Promluvte si o tom se svým partnerem/partnerkou“, „Požádejte svého partnera/partnerku, aby si přečetl/a tuto knihu“ nebo „Zde je pár zábavných nápadů pro začátek“. Pokud se ale nemluvný partner/partnerka výše uvedenému neustále brání, pak je to ten větší problém. Jeho partner/partnerka je ochotný/á tvrdě pracovat a udělat vše pro to, aby se posunul/a vpřed, ale on/ona se cítí odmítnut/a a na každém kroku brzděn/a.
Pro takové chování partnera mohou existovat různé důvody. Může to být jeho osobnost. Pokud je váš partner stoický a tichý, zvláště když se objeví ošemetná témata, nebo naopak emocionálně vybuchne, pravděpodobně bude mít podobné reakce, když bude mluvit o sexu. Alespoň jsou důslední.
Mohou existovat skryté důvody, jako například minulé trauma, ať už fyzické nebo emocionální. Možná si ani neuvědomují, že trauma existuje, což ztěžuje rozpoznání nebo formulování jeho následků. Mohou existovat i další pocity viny nebo studu. Vědí jen, že příliš mnoho mluvení nebo přemýšlení o sexu je pro ně ohromující a možná i bolestivé. Proto to odhánějí, často s krátkodobými výmluvami pro sebe i pro svého partnera, jako například: „Teď není vhodná doba“ a „Můžeme to udělat později?“ Zdá se však, že nikdy neexistuje ten správný čas. I s poradenstvím a terapií se mohou s tématem sexu potýkat.
Je také možné, že nebyli vychováni k tomu, aby se cítili pohodlně při rozhovorech o sexu nebo o těle obecně. Teď jsou dospělí a prostě nevědí, jak na to. Nikdy si nerozvinuli dovednosti, jak formulovat a vyjádřit své myšlenky o sexu nebo o svém vlastním těle; prostě si to nedokážou uvědomit. Opět platí, že se to může vztahovat jak na partnera s nízkou, tak na partnera s vysokou touhou. Možná si zvykli na to, že to dělají, jen o tom nemluví.
Je to těžké – pro oba manžele. Jeden z manželů může dychtivě mluvit o sexu, aby zlepšil svůj vzájemný sexuální život. Koupili si knihy, udělali si průzkum, neustále hledají vhodnou příležitost k nastolení tématu a vyzkoušeli různé přístupy. Nic se neuchytí. Je to těžké i pro druhého manžela, který se může cítit otravný a zahlcený, zvláště pokud první manžel začne být čím dál netrpělivější a podrážděnější. Takže se prostě ještě více uzavřou.
Co se tedy dá dělat? Je pravděpodobné, že pokud toto čtete, jste ten partner, se kterým si chcete povídat, a mnoho z těchto tipů jste už vyzkoušeli. Zde je ale několik tipů:
Vyhněte se tomu, abyste z komunikace udělali vyjednávání. Pokud partner/partnerka zřídka mluví o sexu, existuje silné pokušení považovat jakoukoli výjimku za krátkou příležitost k vyjednávání. To platí zejména pro rozhovory uprostřed sexu! Pokud začnou mluvit o tom, jak skvělý je sex dnes večer, je někdy těžké hned nenaznačit, že by se sex mohl odehrát i mnoho dalších nocí. To pravděpodobně povede k uzavření se a možná i k hádce. Snažte se proto držet zpátky. Pokud se zdá, že každá komunikace otevírá implicitní (nebo explicitní) vyjednávání, které pravděpodobně povede ke konfliktu, budou se tomuto tématu nadále zcela vyhýbat.
Upřednostňujte jinou komunikaci. Ujistěte se, že dobře komunikujete i o jiných věcech, od každodenních až po důležité problémy, jako jsou peníze, výchova dětí atd. Pracujte tvrdě na celkovém obrazu vašeho manželství. Faktem je, že některé páry, které dobře komunikují o sexu, nekomunikují dobře o jiných tématech. Sex a rozhovory o sexu mohou být ve skutečnosti jejich způsobem, jak zamaskovat a vyhnout se jiným problémům. Upřednostňování jiné komunikace nemusí nutně vést k lepší komunikaci před sexem. Ale nemůže to uškodit. A je to mnohem lepší než opak.
Naplánujte si formální summit. Pokud se zdá nemožné vést neformální a nenáročný rozhovor o sexu, zkuste opačný přístup. Pokud je váš partner/partnerka ochoten/ochotna, naplánujte si rozhovor o sexu s dostatečným předstihem. Stejně jako u diplomatického summitu si určete konkrétní téma (témata), které se bude/bude probírat. Naplánujte si krátký summit – řekněme patnáct minut. Vyberte si neutrální prostředí, kde vás nic neruší: kavárnu, procházku nebo židle na zahradě. Jde o to, aby byl summit co nejvíce strukturovaný, aby váš partner/partnerka mohl formulovat své myšlenky a cítil se naslouchán. Toto není každodenní řešení. Ale stejně jako u skutečného summitu je někdy nezbytný pro prosazování míru, nikoli války.
Dejte si občas pokoj . Jak již bylo zmíněno, pokud se zdá, že jeden z partnerů dané téma stále dokola nastoluje – ptá se, kdy si o tom můžeme promluvit, proč si nepřečíst tento článek nebo si nechat udělat zábavný kvíz, který si můžeme oba udělat – druhý partner se bude cítit otravně a bude se ještě více bránit. Proto je důležité si občas dát pokoj. Přestaňte se řídit dobře míněnými radami a návrhy a nechte to všechno chvíli být. Je pravda, že si váš partner ani nevšimne, že se zdráháte. Ale mohl by a to by ho mohlo povzbudit, aby trochu vylezl ze své ulity.
Nedělejte z toho „normální“. Zejména v otázkách četnosti existuje silné nutkání snažit se vnucovat partnerovi statistiky a výzkumy, aby se ukázalo, co „normální“ páry dělají. Realita je ale taková, že pokud jde o sex, existuje velmi široké spektrum normálnosti a pokud váš partner neprojeví zájem, nemá moc smysl mu říkat, kam patří ve vztahu ke statistickému průměru. Nikdy to není plodné téma k rozhovoru.
Vždy se nejdříve podívejte na sebe. Buďte k sobě upřímní. Jsou vaše očekávání realistická? Jde opravdu jen o vás, spíše než o spolupráci s vaším partnerem/partnerkou a konečné upřednostnění jeho/jejích potřeb? Co můžete na sobě a svých postojích změnit?
Nic z toho nutně problém vůbec „nevyřeší“. Co ale mohou udělat, je, že vám pomohou cítit se, že děláte, co můžete. V konečném důsledku je na Bohu, aby usnadnil jakékoli probuzení, které otevře komunikační cesty s vaším partnerem o sexu. A doufám, že tento příspěvek alespoň pomohl lidem pochopit a cítit se pochopeni.